Dopis všem členům České lékařské komory od Martina Jana Stránského - proč kandiduji na viceprezidenta České lékařské komory
Vážení,
především blahopřeji novému prezidentovi Milanu Kubkovi. Věřím, že jeho vedení přinese novou a lepší perspektivu pro nás všechny. Důkazem je jeho tvrzení, že v rámci sjednocení komory chce nabídnout ruku všem, kteří chtějí spolupracovat s cílem komoru zlepšit.
Vzhledem k tomu, že hlasy pouhých dvou delegátů rozhodly o tom, že se kolega Kubek stal novým prezidentem naší komory, je jasné, že členové komory mají různé zájmy a priority. To, že hlasování bylo tak těsné, znamená, že většina lékařů tedy vnímá ČLK jako organizaci, která by se měla starat jak o jejich ekonomickou jistotu, tak se také zabývat kultivací naší profese. Sjezd ukázal, že pokud jde o jednotlivé lékaře, lišila se pouze posloupnost těchto dvou priorit.
Prezident Kubek má prokázanou schopnost a zkušenost týkající se priority první. Věřím, že moje velké zahraniční zkušenosti právě přispějí k té druhé, přičemž by komora ve vedení měla optimální duo – každý z nás by se soustředil na to, co dovede nejlépe, ku prospěchu nás všech. Právě uvedená skutečnost, podpořená obrovskou odezvou - včetně delegátů, kteří hlasovali pro kolegu Kubka a kteří se osobně se mnou spojili s tím, že chtějí, aby komora byla „vybalancovaná“ – dává mojí kandidatuře smysl, důvěryhodnost a legitimitu.
Děkuji Vám za možnost během předchozí kampaně prezentovat své základní postoje týkající se naší komory. Jak před sjezdem, tak po něm stále věřím, že upřednostnění slušnosti a odbornosti v našem povolání se nám velice vyplatí. Stát se příkladem vysoké morálky se v žádném případě nevylučuje s naším profesionálním úspěchem. Naopak. Komora, která je takto vedená, funguje jako spravedlivý a spolehlivý partner. Tak se stane organizací, se kterou se ztotožníme.
Věřím, že prezident Kubek nenabídl ruku pouze určitým lékařům, ale všem. Věřím, že nejen nový prezident, nýbrž všichni se domníváme, že naše komora má být organizací, ve které naše různé názory nejsou vnímány jako „opoziční“, ale jako legitimní stanoviska, která komoře prospějí a která ji posílí. Proto se hlásím a proto nabízím své služby v rámci hluboké kolegiality a konstruktivní spolupráce, nejen našemu prezidentovi a novém představenstvu, ale všem členům.
MUDr. Martin Jan Stránský, MD FACP
www.narodni.cz
stransky@mjs.narodni.cz
- Zjistit co chtějí členové - dotazníky, průzkumy. Pro servisní organizaci je povinností zavést tyto nástroje.
- Zabývat se řešením akceschopnosti ČLK dle rozporu mezi statuty ČLK a právním zákonem týkající se komor. Dle zákona komor ČR, je potřeba zvolit delegáty ČLK majoritou registrovaných, nikoliv pouze přítomných členů.
- Posílit profesionalizaci administrativy ČLK. Komora nemá fungující ekonomický tým, právní komisi, jednací komisi s EU, volební komisi, apod.
- Zabývat se otázkou povinného členství. Co chtějí členové ČLK?
Z hlediska, že se jedná o velice živé téma, je povinností prezidenta vytvořit komisi, která by zmapovala varianty a nabídla je členům pro další diskusi. - Zeštíhlit, zprofesionalizovat a decentralizovat administrativu komory a zároveň posílit podporu, jak jednotlivým specialitám, tak regionálním sekcích.
Cílem je vytvořit převážně elektronickou administrativu všech prácí ČLK. - Vytvořit jednotlivé komise týkající se důležitých bodů ve zdravotnictví z hlediska jejich mapování, budování i zavedení.
Základní mechanismus administrativního fungování komory. Např. legislativní komise by spolupracovala s MZ, poslanci, politiky. Každou komisi by vedl člen představenstva. Majoritní účast by měli odborníci a experti z veřejnosti - Ve spolupráci s jinými odbornými organizacemi vytvořit „stanoviska ČLK“ týkající se různých otázek jako jsou protokoly, etické otázky, procedury, apod.
Sice existují, ale nedostatečně. Lze zařídit přes komisi ČLK. - Pozměnit/převzít zpět časopis ČLK.
- Vytvořit smysluplnou strategii týkající se zdravotnického systému v ČR, definovat „standardní“ péči a její umístění. Přehodit smluvní stav na rovinu pojišťovna-pacient s tím, že lékaři/zdravotnické zařízení se pouze zaregistrují u pojišťovny.
- Upřednostnit integraci lékařů s EU.
- Zavést aktivní studentskou sekci ČLK.
Kancelář/reprezentant ČLK na každé lékařské fakultě. Vzor pro, a rady studentům. - Zavést a koordinovat celostátní bodový systém post-graduální výuky (tzv. „CME“).
- Vytvořit pozitivní vztah mezi všemi členy ČLK a vybudovat z ČLK organizaci, která slouží jako vzor pro celou republiku.
Profesionalita, rovnost
Proč kandidujete na viceprezidenta ČLK?
Z výsledků minulého sjezdu je jasné, že většina lékařů vnímá ČLK jako organizaci, která by se měla starat jak o jejich ekonomickou jistotu, tak se také zabývat kultivací naší profese. Je mi zřejmé, že pokud jde o jednotlivé lékaře, liší se pouze posloupnost těchto dvou priorit. Prezident Kubek má prokázanou zkušenost týkající se té první. Věřím, že moje rozsáhlé zkušenosti právě přispějí k té druhé, přičemž by komora ve vedení měla optimální duo – každý z nás by se mohl soustředit na to, co dovede nejlépe.
Odezva, včetně ohlasů delegátů, kteří hlasovali pro kolegu Kubka a kteří se se mnou osobně spojili s tím, že chtějí aby komora byla „vybalancovaná“, je tak obrovská, že nemohu odmítnout.
Jaký by měl být cíl ČLK po volbě nového prezidenta?
Stejně jako nový prezident věřím, že ČLK se má stát organizací pro všechny lékaře, bez ohledu na jejich odbornost či pracovní poměr, která jim nabízí veškeré servisní služby pro jejich optimální působení a která svým působením garantuje nejvyšší standard profese. Zároveň se musí ČLK podílet na legislativní činnosti a vyjadřovat se k návrhům koncepcí a pracovních norem.
Jaký by měl být mechanismus řešení otázek ČLK?
Stejně jako v jiných komorách ve světě, základním výkonným mechanismem musí být jednotlivé komise, ve kterých je alespoň jeden zástupce každého příslušného oboru a lékaře ze státního i soukromého sektoru. To právě dá záruku sjednocení pod jednou střechou. Nesmějí chybět externí experti, ani možnost participace dalších zainteresovaných osob a veřejnosti. Komisi vede člen představenstva, což garantuje spojení s vedením. Na základě podkladů zpracovaných komisemi potom rozhoduje představenstvo, případně sjezd delegátů.
Jak se díváte na nejasnosti kolem hospodaření a rozhodování vedení ČLK?
Abychom vystupovali na vysoké profesionální úrovni, nesmíme mít zamlžené kauzy. Vzhledem k míře dosavadního maření těchto kauz, forenzní audit je jediný mechanismus pro jejich objasnění a řešení. Nestačí tvrdit, že účetní audit nalezl všechno „v pořádku.“ Když se koupí vůz za milión a prodá za tisíc, běžný auditor to nekomentuje, účetně je to „v pořádku.“ Forenzní auditor ale prohlásí, že to v pořádku nebylo, že je to jasně nevýhodné, tudíž podezřelé. Minulý sjezd žádal vedení, aby důkladně prozkoumalo dosavadní hospodaření a předalo zprávu na příštím sjezdu. Bude velice důležité sledovat, jakým způsobem bylo toto splněno.
Je lepší vydávat komorový časopis s nulovými náklady, nebo nést náklady a snížit podíl inzerce?
Ani jedno ani druhé. Časopis Tempus vydělával velké peníze, zatímco komora z toho neměla nic. Z mé aktivní zkušenosti jako vydavatele a člověka, který velice dobře zná tisk v této zemi, vím, že není důvod, proč by komora tento časopis sama neměla vydávat a zároveň na něm sama nevydělávala. Sám o to budu velice aktivně usilovat a nabízím své služby, zkušenost a kontakty v této záležitosti.
Co byste prosazoval v otázce povinného členství ČLK?
Otázka nepovinného členství má legální i finanční dopady. Vytvořil bych komisi, která by měla za úkol zmapovat preference členů ČLK i možné dopady, a připravit zprávu pro další sjezd. Sám se přikláním k variantě (menšího) povinného registračního příspěvku a dobrovolného členského příspěvku s tím, že pouze členové by mohli aktivně participovat v komoře.
Jaké uspořádání zdravotnického systému je vám nejsympatičtější?
Nejprve musí dojít ke stanovení zdravotní péče hrazené ze základního pojištění. Tím se automaticky definuje prostor pro poskytování zdravotní péče takto nehrazené – tedy prostor pro připojištění podle možností pacienta a nabídky pojišťoven, které by mezi sebou právě v tomto prostředí fungovaly a konkurovaly si. Státem hrazená péče by neprobíhala prostřednictvím pojišťoven, ale přímo prostřednictvím státní administrativy (stejně jako důchody apod.).
Jak se díváte na otázku zrušení nemocnic, či jejich možnou privatizaci?
Nejprve se musí určit optimální síť zdravotní péče a její umístění podle existujících služeb a budoucích potřeb. Tím se zjistí, které státní nemocnice musejí zůstat a kde, a které se mohou „pustit“ či přeměnit. Možné proměny nemocnic by měly být smysluplné a postupné. Tudíž by všechny existující smlouvy a vztahy měly být prolongované do té doby, než bude stanovena jasná koncepce. Současná taktika ministerstva znárodnění nemocnic a vytlačení soukromého sektoru je zcela nešťastná v tom, že nerespektuje ani jeden z předchozích bodů.
Jak chcete chránit zájmy soukromých lékařů?
Zájmy všech lékařů úzce souvisí jeden s druhým. Jako první musí zmizet bodový systém, který nabízí pojišťovnám nesprávný jednací mechanismus a který jim navíc umožňuje, aby za stejné služby vyplácely různě. Služby se musejí účtovat a vybírat v korunách, nikoliv v bodech. Dále je nutné usilovat o daňové a investiční úlevy pro praktikování v soukromém sektoru. Měl by to být pacient, který s pojišťovnou podepíše smlouvu, v níž je stanoveno přesně, co pojišťovna hradí, zatímco lékař či zdravotnické zařízení by se měli u pojišťovny pouze zaregistrovat. Pacient má být ten, kdo rozhodne o vlastní péči, nikoliv stát. Tím by pacient rozhodoval podle kvality, a všichni lékaři by hráli na stejném hřišti.
Jak se díváte na otázku smluvního stavu mezi pojišťovnou a lékařem/zdravotnickým zařízením?
Pro standardní péči hrazenou státem představuje tzv. „smluvní vztah“ byrokratický výmysl. Regulace nesmí byt tvořené na úkor daného typu zařízení, ale z pohledu posílení a udržování kvalitní péče o pacienta. Každý lékař či instituce, která poskytuje standardní péči, by měli dostat úhradu podle státního ceníku. Právě to vytvoří rovnost pro všechna zdravotnická zařízení – státní i nesmluvní. Osobně jsem v této věci podal soudní žalobu a proces v současné době běží.
Jak se díváte na financování zdravotnictví?
Výdaje do zdravotnictví se musí přeorganizovat prostřednictvím jasné koncepce, v níž hlavní motivací je šetření a prevence, nikoliv utrácení.
Vydělávají lékaři dost?
Někteří ano, většina ne, alespoň ve srovnání s Evropou. Po vytvoření jasné koncepce zdravotnictví a její porovnání s úrovní evropskou, včetně mzdové, se musíme profesionálním způsobem dobrat k opodstatněné ceně naší práce ve smyslu dalšího jednání se státní správou. Dále věřím, že profesionalizace komory a upřednostnění slušnosti a odbornosti posílí naši pozici ještě více.
Je vám bližší zdravotnický program ČSSD nebo ODS?
Nejprve musí komora stanovit optimální systém poskytování a umístění péče, a tento model pak porovnat s programem všech politických stran. Komora nesmí podporovat žádnou stranu, ale může upozornit na určitá rizika či klady programů jednotlivých stran. Nesmíme zapomenout, že jsme nejen lékaři, ale i voliči, přičemž podporujeme politický program svým hlasem u urny.
Co ještě má dělat ČLK?
Děláme spoustu dobrých věcí, o kterých by se veřejnost měla dozvědět. Dále musíme mít studentskou sekci a pobočku na každé lékařské fakultě. Musíme nabízet pomoc a rady medikům a být jim pozitivním vzorem.
MUDr. Martin Jan Stránský
